sebepoznání

Toho rána jsem se probudila v můj obvyklý čas a zatím jsem ještě netušila, že zrovna tento všední den vystoupí z řady jemu podobných. Rozlepuji oči a můj nepřítomný pohled směřuje přímo přede mě, kde stojí vyrovnané řady knih ve spleti různých barev i formátů ve stříbrně nalakované knihovně. Ani zpětně si už dnes nevzpomenu, proč jsem se tenkrát zvedla z postele bez obvyklého převalování, přistoupila ke knihovně a zaostřila svůj pohled na jednu z vyrovnaných knižních řad. Teprve v ten moment jsem si uvědomila, že pohled na část knih zakrývá obrázek Apollonova chrámu. Ačkoliv jsem jej tam musela položit…