dobrovolnictví

Rukama si podepírám bradu, v obličeji soustředěný výraz. Ze všech sil se snažím a pořád nic. Křičím do vzduchoprázdna myšlenek. Lákám libým hlasem i planými sliby. A stále nepřichází… Kdo? No přeci ona. Má INSPIRACE! Ale já se nedám. Někde přeci musí být. A tak se vydávám ji hledat. A co se takhle zeptat přítele na telefonu? Jako první mě napadne kamarád Marek, přemýšlivý introvert se sklony k filozofování. To by mohlo fungovat. Na otázku, jak vypátrat inspiraci, má jasnou odpověď: „Musíš se správně naladit. A pak hledat zdroje, odkud inspirace přichází. Až ji najdeš, tak už tě sama povede dál.“To by mohlo fungovat. Ale neponechávám nic…