Jak číst z karet?

Obrázkové karty jsou neocenitelným pomocníkem, který umožňuje vizualizovat myšlenky, pocity i slova. A nezřídka i to, co zatím odpočívá v nevědomí. Čas od času nechávám na klientech, aby si sami vybrali jeden z řady různých balíčků karet, které používám. Letošní jaro jsem stráva testováním autorských karet Zuzky Taucové malovaných horkým voskem. A pro její Karty pro koučink a terapii jsem připravila pár tipů, jak je využívat při práci s jednotlivci i skupinami.

Příklady z praxe

Použití karet v koučinku má téměř neomezené možnosti a záleží jen na kreativitě a intuici kouče. Tak jako neexistují dva stejní lidé, tak i jeden způsob použití karet nebude fungovat u všech klientů. A to je dobrá zpráva. Protože právě to z karet dělá neuvěřitelně bohatý zdroj inspirace. Práci s kartami nejčastěji kombinuji s různými experimenty, prvky Gestalt přístupu, imaginací a prací v prostoru.

Mapování

Vyzvěte klienta, aby si vybral karty, které představují klíčové prvky pojící se k jeho tématu (př. osoby, události, pocity, hodnoty apod.). Pokud řeší např. vztahové problémy, karty mohou symbolizovat osoby, které v jeho životě hrají důležitou roli. Klient rozmístí karty v prostoru tak, jak vnímá jejich vztahovou blízkost/vzdálenost (př. dle klientova vztahu k nim/jejich vztahu k sobě). Pokyn pro klienta může znít i zcela jednoduše, aby karty rozložil podle toho, jak to právě cítí. S rozmístěním karet lze libovolně experimentovat, př. zkoumat tělesné i emoční změny při přibližování, oddalování či vyřazení jednotlivých karet. Důležité je všímat si i toho, zda některé prvky (karty) nechybí, ať už úmyslně či nevědomě. Užitečné může být i přerušení zrakového vjemu, kdy klient zavře oči a vy jej budete provázet řízenou imaginací. Opětovný pohled na karty pak může přinést nové vjemy a souvislosti.

Obrázkový storytelling

Při obrázkovém storytellingu nabídneme klientovi, aby vyprávění o svém osobním příběhu/problému/životní situaci doplnil obrázkovými kartami. Ty vystupují v roli symbolů, které usnadňují klientovi díky jejich vizuálnímu působení přiřazovat jeho kontextu nové osobní významy. Následně pak můžeme zkoumat, jaké pocity klient při této zkušenosti zažívá. A jaké reaktivní pocity v něm tato situace vyvolává (př. v souladu s principy popsanými v Modelů růstu Virginie Satirové). Konkrétní otázky, kterými můžeme provázet klienta, mohou znít třeba takto:


  • Jaký je tvůj příběh? (Jaké důležité události ho tvoří? Kteří lidé jsou v něm důležití? Co vidíš, když se ohlédneš zpátky?)
  • Které karty nejlépe symbolizují tyto události/lidi/situace/prožitky/zkušenosti?
  • Kde se nacházíš ty? Jaká karta tě nejlépe vystihuje?
  • Je příběh úplný? Jsou zde všechny důležité karty?
  • Jak se karty vzájemně doplňují? Kam bys je nejraději umístil/a? Překáží ti některá z nich?
  • Chceš některou z nich vyměnit? Kde je tvé místo mezi nimi?
  • Co tě na tomto obrázku zaujalo? Co tě napadlo, když sis ho vybral/a?
  • Jaké pocity v tobě karty vyvolávají? Co všechno na nich vidíš? Říká ti některá z nich něco?
  • Jaký význam pro tebe mají? Co o tvé situaci vypovídají? Co ti radí?
  • Které karty jsou pro tebe nejdůležitější? Jak ti pomáhají v tvém životě? K čemu jinému ti ještě mohou být užitečné?
  • Které karty už ti nic nedávají? Které karty můžeš opustit?

Při kladení otázek platí, že lépe je „dvakrát se zhluboka nadechnout a vydechnout“, než položíte klientovi další otázku. Hledání významů a prožívání (staro)nových pocitů vyžaduje svůj čas. A pokud jej klientovi dáte, může pro něj být taková cesta zcela novým prožitkem.