Obrázkové karty jsou neocenitelným pomocníkem, který umožňuje vizualizovat myšlenky, pocity i slova. A nezřídka i to, co zatím odpočívá v nevědomí. Čas od času nechávám na klientech, aby si sami vybrali jeden z řady různých balíčků karet, které používám. Letošní jaro jsem stráva testováním autorských karet Zuzky Taucové malovaných horkým voskem. A pro její Karty pro koučink a terapii jsem připravila pár tipů, jak je využívat při práci s jednotlivci i skupinami.

Použití karet v koučinku má téměř neomezené možnosti a záleží jen na kreativitě a intuici kouče. Tak jako neexistují dva stejní lidé, tak i jeden způsob použití karet nebude fungovat u všech klientů. A to je dobrá zpráva. Protože právě to z karet dělá neuvěřitelně bohatý zdroj inspirace. Práci s kartami nejčastěji kombinuji s různými experimenty, prvky Gestalt přístupu, imaginací a prací v prostoru.

Vyzvěte klienta, aby si vybral karty, které představují klíčové prvky pojící se k jeho tématu (př. osoby, události, pocity, hodnoty apod.). Pokud řeší např. vztahové problémy, karty mohou symbolizovat osoby, které v jeho životě hrají důležitou roli. Klient rozmístí karty v prostoru tak, jak vnímá jejich vztahovou blízkost/vzdálenost (př. dle klientova vztahu k nim/jejich vztahu k sobě). Pokyn pro klienta může znít i zcela jednoduše, aby karty rozložil podle toho, jak to právě cítí. S rozmístěním karet lze libovolně experimentovat, př. zkoumat tělesné i emoční změny při přibližování, oddalování či vyřazení jednotlivých karet. Důležité je všímat si i toho, zda některé prvky (karty) nechybí, ať už úmyslně či nevědomě. Užitečné může být i přerušení zrakového vjemu, kdy klient zavře oči a vy jej budete provázet řízenou imaginací. Opětovný pohled na karty pak může přinést nové vjemy a souvislosti.

Při obrázkovém storytellingu nabídneme klientovi, aby vyprávění o svém osobním příběhu/problému/životní situaci doplnil obrázkovými kartami. Ty vystupují v roli symbolů, které usnadňují klientovi díky jejich vizuálnímu působení přiřazovat jeho kontextu nové osobní významy. Následně pak můžeme zkoumat, jaké pocity klient při této zkušenosti zažívá. A jaké reaktivní pocity v něm tato situace vyvolává (př. v souladu s principy popsanými v Modelů růstu Virginie Satirové). Konkrétní otázky, kterými můžeme provázet klienta, mohou znít třeba takto: