Jak najít svou osobní vizi

Sedíte v příjemné kavárně se starým známým. Po letech si povídáte o všem možném. O dětech, společných přátelích z dětství a samozřejmě také o práci a o životě. A najednou, zcela nečekaně, k vám přiletí tyto otázky:

„Jaký smysl vidíš v tom, co děláš?“ „Kam vlastně v životě směřuješ?“ „Čeho chceš dosáhnout a proč?“

Jaká by byla vaše odpověď? Bez zaváhání byste popsali svou představu, nebo by vás naopak zaplavil zvláštní pocit, že vlastně nevíte? Zkuste se sami sebe zeptat a dát si upřímnou odpověď: „Dělám právě v tomto okamžiku skutečně to, co chci a co mě uspokojuje?“

Jestliže bez výhrad souhlasíte, dále už nečtěte, máte splněno. Pokud si však nejste tak zcela jistí a máte pochyby, připojte se ke mně a naučte se prozkoumávat příležitosti, které máte kolem sebe, ale možná je ještě nevidíte.

Proč je důležité znát sama sebe?

Není náhoda, že jsem tento článek začala právě otázkami, které se ptají na vaši osobní vizi. Co si ale pod tímto pojmem představit? Vize je Polárkou, kompasem, který vám ukazuje vaši cestu. Nepleťte si ji ale se severním pólem. Ten představuje vaše cíle, které po jejich splnění nahradíte novými. Vize představuje opěrný bod, který dává smysl každodennosti. Pokud ji chcete objevit, musíte nejdřív prozkoumat zdroje, které ji živí. A tím jsou vaše zájmy, dovednosti, schopnosti a hodnoty.

Možná jste se dostali do dospělosti, aniž by se vás někdo zeptal, v čem jste skutečně dobří, co vás baví a co byste chtěli dělat. Proč je tak důležité znát na tyto otázky odpovědi? Pokud se nám nepodaří poznat sama sebe, může náš život uplynout, aniž bychom našli pracovní uspokojení i osobní naplnění.

Sebepoznávání je kontinuální proces, který je často nečekaným dobrodružstvím. Napomoci mu mohou dobře mířené otázky, které rozšíří naše hranice, zbaví nás omezení a bariér (které si nezřídka stavíme i my sami) a ukáží nám nové příležitosti. Pojďme si takový malý sebepoznávací experiment rovnou vyzkoušet.

Kdo jsem a na čem můžu stavět?

Experiment první: Mapa mé cesty

Vezměte si čistý list papíru a načrtněte dlouhou čáru, která představuje časovou osu vašeho života. Poté na ni zaznamenejte všechny důležité milníky ve vašem životě. Začít můžete událostmi z dětství či dospívání, pokračujte studijními, pracovními i osobními mezníky, které jsou pro vás důležité a které stojí za připomenutí. Nezapomeňte zaznamenat jak úspěchy, tak i neúspěchy a klíčové změny, které máte spojeny se silnými pocity.

Nyní si vyberte tři klíčové milníky, které považujete za své největší úspěchy a zodpovězte si následující otázky:

  • V jaké situaci jsem se tehdy nacházel/a?
  • Díky jakým mým schopnostem a dovednostem se mi podařilo tohoto úspěchu dosáhnout?
  • Jaké hodnoty jsou s danými úspěchy spojené?
  • Co jsem si díky tomu uvědomil/a a co jsme se naučil/a?
  • Proč je pro mě právě tento milník tak důležitý?

Máte své odpovědi? Pokud ne, nechte si čas na přemýšlení a znovu se k úkolu vraťte, až budete připravení. Pokud ano, právě jste objevili své první opěrné body, které posílíme následujícím experimentem. Tady už budete potřebovat pomoc ostatních.

Experiment druhý: Představa versus skutečnost

Vyberte si tři osoby z vašeho okolí, které jsou pro vás důležité a znají vás z různých prostředí a situací. Může to být třeba nejlepší kamarád/ka, kolega z práce či nadřízený, někdo z rodiny (bratr, sestra, rodič…), bývalý spolužák atd. Požádejte pak každého z nich, aby vám odpověděl na následující otázky, které se budou týkat přímo vás. Formulovat je můžete třeba takto:

  • Jakých 5 klíčových slov mě podle tebe nejlépe charakterizuje?
  • V čem si myslíš, že jsem opravdu dobrý/á, co mi jde?
  • V jakých oblastech a jakým způsobem bych se mohl/a dále zlepšovat?

Žádat někoho o zpětnou vazbu na sebe sama? Možná vám bude takový úkol připadat podivný. Přesto to zkuste. Možná budete překvapení, co nového se o sobě dozvíte. Náš vlastní sebeobraz podporovaný vnitřním kritikem se ne vždy musí shodovat s tím, jak nás vidí ostatní lidé. Možná díky tomuto cvičení začnete vidět sama sebe odlišným pohledem.

Pokud již máte díky předchozím cvičením či vlastní práci na svém seberozvoji jasnější představu o svých dovednostech, schopnostech, zájmech a hodnotách, pojďte si rovnou vyzkoušet třetí experiment, který vám pomůže přiblížit se vaší vizi.

Kam jdu?

Základním předpokladem pro nalezení své osobní vize je dobře poznat sama sebe. Vše, co jste si doposud objevili (své zdroje, kvality, úspěchy, důležité životní milníky) si nyní zabalte do pomyslného kufru a vydáme se na cestu. A kam že to jedeme? Nechte se překvapit. Společně teď totiž podnikneme cestu časem.

Experiment třetí: Stroj času

Představte si, že jste společně se svým kufrem vstoupili do stroje času, který váš život posunul o tři roky dopředu. A protože to nebyl ledajaký stroj času, umožnil vám vytvořit si vaši budoucnost přesně podle vašich představ. Rozhlédněte se proto kolem sebe a prozkoumejte, co všechno je ve vaší ideální budoucnosti jinak:

  • Co se kolem vás změnilo? V jakém se nacházíte místě? Jací lidé jsou kolem vás? Jaké barvy kolem sebe vidíte? Jaké hlasy a zvuky jsou slyšet? Jaké pocity vnímáte?
  • Podívejte se na sebe do pomyslného zrcadla a všimněte si, co se změnilo? Jaký odraz v zrcadle vidíte? Jaké na sobě máte oblečení? Jak vypadá vaše tvář? Pokud k vám promlouvá, co říká?

Zaznamenejte si všechny představy, myšlenky a pocity, které vnímáte. Brzy se bohužel budeme muset vrátit strojem času zpět. Můžete si ale vzít z budoucnosti tři věci (nehmotné či hmotné), kterými chcete svůj současný život obohatit. Co si s sebou vezmete?

Nalézání osobní vize

Najít svou osobní vizi vyžaduje věnovat si čas sejít se sám/sama se sebou. Upřímně si odpovědět na otázky: kdo jsem, kam chci jít a komu chci pomáhat. Hledání osobní vize může být během na dlouho trať. Ale pokud uděláte alespoň jeden krok vpřed a nebudete stát na místě, vězte, že už jste na cestě. Vaše dovednosti, zájmy, schopnosti a hodnoty budou vaším kompasem, díky které se na neztratíte.

Snad vám mé experimenty alespoň trochu pomohly získat nadhled, uvědomit si nové možnosti, které chcete prozkoumat a směr, kterým chcete vykročit. Pokud ano, nezbývá mi nic jiného než popřát vám šťastnou cestu.


Článek jsem vytvořila pro KoucinkPortal.cz

Když nepřichází inspirace

Rukama si podepírám bradu, v obličeji soustředěný výraz. Ze všech sil se snažím a pořád nic. Křičím do vzduchoprázdna myšlenek. Lákám libým hlasem i planými sliby. A stále nepřichází… Kdo? No přeci ona. Má INSPIRACE! Ale já se nedám. Někde přeci musí být. A tak se vydávám ji hledat.

Přátelé na telefonu

A co se takhle zeptat přítele na telefonu? Jako první mě napadne kamarád Marek, přemýšlivý introvert se sklony k filozofování. To by mohlo fungovat. Na otázku, jak vypátrat inspiraci, má jasnou odpověď: „Musíš se správně naladit. A pak hledat zdroje, odkud inspirace přichází. Až ji najdeš, tak už tě sama povede dál.“

To by mohlo fungovat. Ale neponechávám nic náhodě a volám dál. Využiji moudrost starších a stejnou otázkou potrápím svou kolegyni: „Inspirace je všude kolem nás. Někdy musíš ale trochu “stopovat“, než ji objevíš. Jen zkus trochu prohnat myšlenky a uvidíš.“

Minutový brainstorming

Vida. Poslední věta mi vlila nadšení do žil. A hned mě napadl jeden experiment, který by mi v pátrání mohl pomoci. Jako pokusného králíka si beru ještě kamarádku Radku. Úkol je prostý – během jedné minuty napsat co nejvíc myšlenek, slov či asociačních spojení, které nás napadnou ke slovu „INSPIRACE“. Zapínám stopky a tužka sviští po papíře.

A výsledek na sebe nenechává dlouho čekat: „Strom, nápad, setkání, země, květina, úsměv, lidé, naplnění, slunce, souznění, smysl, tázání, porod.“ Kamarádka pak na oplátku předčítá: „Objev, génius, jablko, zjevení, mozek, proud, člověk, kouř, báseň, noc, spánek.“

Jak na tebe působí jednotlivá slova? Je v nich něco, co s tebou souzní? V sokratovském duchu vedu vnitřní dialog. A jednotlivá písmena se pomalu řadí do slabik a slov – ZROD, RŮST, ZMĚNA. A otevřenost všemu, co přináší něco nového a smysluplného. A v hlavě se mi pomalu začínají skládat střípky mozaiky a chuť se pustit do spousty věcí, které tam venku čekají. A to je má INSPIRACE.

Tržiště inspirace

Stačilo pár dobře mířených otázek a já už konečně vím, kterou cestou se vydat hledat. A i o tom je koučink. O hledání, stopování, tápání. Ale i zrání, objevování a nacházení inspirace. Je to hra. A nemusí být nutně prohrou, pokud si na konci uvědomíme, „že víme, že nic nevíme.“ Protože díky tomu se máme pořád co učit. A inspiraci můžeme nacházet i tak, že část svého času věnujeme lidem či organizacím, kteří nám na oplátku nabídnou ochutnat něco nového.

Dobro-volná inspirace

Pokud chcete pomáhat tím, co umíte, ale času nemáte nazbyt, zajímat by vás mohl internetový projekt UmSemUmTam.cz. Ten nabízí možnost podpořit neziskové organizace tím, že jim během pár hodin pomůžete s konkrétním úkolem. „Burzu pomoci“ najdete i na webovém portále Budupomahat.cz, který otevírá prostor pro setkávání nabídky a poptávky po dobrovolnictví. Najdete zde mimo jiné aktuální akce a kampaně, do kterých se můžete zapojit.

A do třetice zavítejte na stránky Dobrovolnik.cz, jejichž součástí je i databáze dobrovolnických příležitostí po celé České republice.

Našli jste svou inspiraci?

Přeji vám barevné podzimní dny plné inspirace a budu se těšit na pravidelná setkávání v rubrice „Společensky prospěšný koučink“. A pokud byste se i vy chtěli podělit o to, co vás samotné inspiruje, přispět můžete i vlastním článkem v této rubrice. Tak se neváhejte ozvat.


Článek jsem vytvořila pro KoucinkPortal.cz