Nastartujte změny s kreativitou

Kdy se vám naposledy stalo, že vás nějaká kniha nadchla natolik, že jste ji nejen doporučili dále, ale inspirovala vás něco změnit? Během poslední doby jsem v rukou držela několik knih, které by vám rozhodně neměly uniknout. Především pak pokud máte pocit, že je čas nastartovat změny – ať už v osobním či kariérním životě. A jaká jiná doba je ideálnější na pohodlné usazení v křesle s očekáváním příchodu jara a nových začátků? Nezapomeňte si však s sebou vzít i dostatek papíru, pastelky a barevné post-ity. Tyhle knížky vás rozhodně nenechají být jen pasivním čtenářem. Naopak, změny se začnou dít přímo před vašima očima.

Jak vylepšit svůj život a nastartovat kariéru?

Odpověď na tuto otázku slibuje kniha „Osobní business model“, za jejímž vznikem stojí Tim Clark, Alexander Osterwalder a Yves Pigneur. K čemu takový osobní business model (OBM) vůbec je? Především vám ukáže, kde se dnes nacházíme v osobním a profesním životě a umožní vám uvědomit si, co chcete jinak. A na závěr vám dá vodítka, jak dát změny do pohybu. Základem OBM je plátno, které si můžete představit jako arch papíru s 9 základními stavebními prvky. K těm patří mimo jiné vaše zdroje (kdo jsem a co umím), klíčové činnosti (co dělám), poskytovaná hodnota (jak pomáhám) či váš zákazník (komu pomáhám). Kniha obsahuje řadu vizuálních cvičení, netradičních úkolů a překvapivých otázek, které vás nakopnou hledat odpovědi. Já sama jsem si během čtení/tvoření s knihou pojmenovala několik oblastí, ve kterých bych chtěla něco změnit. A poslední dobou mám pocit, že to opravdu funguje.

Kdy se pustit do čtení? Ideálně tehdy, když:
  • máte potřebu změny, ale ještě nevíte, jak ji uchopit;
  • chcete zjistit, v čem jste dobří a prozkoumat nové příležitosti;
  • chcete lépe sladit svůj osobní a pracovní život;
  • chcete změnit práci nebo začít podnikat na volné noze.

Jak si s tužkou v ruce splnit své sny?

Kniha s názvem „Draw your big idea“ (Nakresli svůj velký nápad) láká už svou vizuální obálkou. Dlouhé texty a poučky byste v ní hledali marně. Američanky Nora Herting a Heather Willems sází na obrázky, které však nejsou samoúčelné. Provedou vás inspirativní cestou od uvědomění si svých silných stránek, schopností a dovedností, přes nalezení vaší osobní vize až po načrtnutí realistické cesty, po které chcete dále jít. Možná budete až překvapení, kde nakonec skončíte. Ani já bych nečekala, že si s fixou v ruce budu malovat modrou chobotnici, která v každém chapadle drží jednu z rolí, které v svém životě zastávám. Stejně tak by mě nenapadlo poslat si sama sobě pohlednici od svého budoucího „já“. Prostě krátce a jednoduše – s touto knihou se nudit nebudete. A i když je zatím k dostání jen v angličtině, díky obrázkovému základu ji zvládnete použít i s minimem cizojazyčných znalostí.

Kdy se pustit do čtení? Ideálně tehdy, když:
  • chcete rozvíjet svou kreativitu a přijít na nové nápady;
  • potřebujete si utřídit myšlenky a dát jim pevné obrysy;
  • chcete zjistit, co je to osobní značka a vytvořit si ji;
  • potřebujete popostrčit do akce, abyste si začali plnit své sny.

Jak řešit problémy a prezentovat myšlenky pomocí obrázků?

Kniha s názvem „Draw your big idea“ (Nakresli svůj velký nápad) láká už svou vizuální obálkou. Dlouhé texty a poučky byste v ní hledali marně. Američanky Nora Herting a Heather Willems sází na obrázky, které však nejsou samoúčelné. Provedou vás inspirativní cestou od uvědomění si svých silných stránek, schopností a dovedností, přes nalezení vaší osobní vize až po načrtnutí realistické cesty, po které chcete dále jít. Možná budete až překvapení, kde nakonec skončíte. Ani já bych nečekala, že si s fixou v ruce budu malovat modrou chobotnici, která v každém chapadle drží jednu z rolí, které v svém životě zastávám. Stejně tak by mě nenapadlo poslat si sama sobě pohlednici od svého budoucího „já“. Prostě krátce a jednoduše – s touto knihou se nudit nebudete. A i když je zatím k dostání jen v angličtině, díky obrázkovému základu ji zvládnete použít i s minimem cizojazyčných znalostí.

Kdy se pustit do čtení? Ideálně tehdy, když:
  • chcete rozvíjet svou kreativitu a přijít na nové nápady;
  • potřebujete si utřídit myšlenky a dát jim pevné obrysy;
  • chcete zjistit, co je to osobní značka a vytvořit si ji;
  • potřebujete popostrčit do akce, abyste si začali plnit své sny.

Jak sdílet svou kreativitu a nechat se objevit?

Posledním tipem, který vás povzbudí sdílet své nápady a myšlenky, je čtivá kniha s názvem „Ukaž, co děláš“, jejímž autorem je Austin Kleon, neméně známý díky své prvotině „Kraď jako umělec“. Díky této knize jsem se dozvěděla, proč je dobré nenechávat si své objevy a malé pokroky jen pro sebe. Vždy se kolem vás najde někdo, kdo řeší či prožívá podobné věci a sdílením rozvíjíte své vztahy a kontakty. Kromě praktických tipů na každý den se mimo jiné dozvíte, proč je dobré číst nekrology a jak se nestát lidským spamem.

Kdy se pustit do čtení? Ideálně tehdy, když:
  • máte pocit, že děláte dobré věci, ale ostatní o nich neví;
  • chcete se naučit vyprávět dobré příběhy, které zaujmou;
  • chcete obléct svou introvertní duši do extrovertního kabátku;
  • nechcete čtením trávit celý podzim, ale stačí vám pár trefných rad.

Ať už objevíte svou inspiraci v těchto, či jiných knihách, nebo úplně jiným způsobem – užívejte si své momenty nalézání odpovědí. Nebojte se vyzkoušet nové věci, ale zůstaňte přitom sví. Slovy jednoho moudrého muže:

„Otevřete se změnám, ale neztrácejte své vlastní hodnoty„

Na závěr mi nezbývá než popřát vám příjemné čtení. A pokud se budete chtít podělit o své vlastní čtenářské objevy, napište, moc ráda je s vámi budu sdílet.


Článek jsem vytvořila pro KoucinkPortal.cz

Když nepřichází inspirace

Rukama si podepírám bradu, v obličeji soustředěný výraz. Ze všech sil se snažím a pořád nic. Křičím do vzduchoprázdna myšlenek. Lákám libým hlasem i planými sliby. A stále nepřichází… Kdo? No přeci ona. Má INSPIRACE! Ale já se nedám. Někde přeci musí být. A tak se vydávám ji hledat.

Přátelé na telefonu

A co se takhle zeptat přítele na telefonu? Jako první mě napadne kamarád Marek, přemýšlivý introvert se sklony k filozofování. To by mohlo fungovat. Na otázku, jak vypátrat inspiraci, má jasnou odpověď: „Musíš se správně naladit. A pak hledat zdroje, odkud inspirace přichází. Až ji najdeš, tak už tě sama povede dál.“

To by mohlo fungovat. Ale neponechávám nic náhodě a volám dál. Využiji moudrost starších a stejnou otázkou potrápím svou kolegyni: „Inspirace je všude kolem nás. Někdy musíš ale trochu “stopovat“, než ji objevíš. Jen zkus trochu prohnat myšlenky a uvidíš.“

Minutový brainstorming

Vida. Poslední věta mi vlila nadšení do žil. A hned mě napadl jeden experiment, který by mi v pátrání mohl pomoci. Jako pokusného králíka si beru ještě kamarádku Radku. Úkol je prostý – během jedné minuty napsat co nejvíc myšlenek, slov či asociačních spojení, které nás napadnou ke slovu „INSPIRACE“. Zapínám stopky a tužka sviští po papíře.

A výsledek na sebe nenechává dlouho čekat: „Strom, nápad, setkání, země, květina, úsměv, lidé, naplnění, slunce, souznění, smysl, tázání, porod.“ Kamarádka pak na oplátku předčítá: „Objev, génius, jablko, zjevení, mozek, proud, člověk, kouř, báseň, noc, spánek.“

Jak na tebe působí jednotlivá slova? Je v nich něco, co s tebou souzní? V sokratovském duchu vedu vnitřní dialog. A jednotlivá písmena se pomalu řadí do slabik a slov – ZROD, RŮST, ZMĚNA. A otevřenost všemu, co přináší něco nového a smysluplného. A v hlavě se mi pomalu začínají skládat střípky mozaiky a chuť se pustit do spousty věcí, které tam venku čekají. A to je má INSPIRACE.

Tržiště inspirace

Stačilo pár dobře mířených otázek a já už konečně vím, kterou cestou se vydat hledat. A i o tom je koučink. O hledání, stopování, tápání. Ale i zrání, objevování a nacházení inspirace. Je to hra. A nemusí být nutně prohrou, pokud si na konci uvědomíme, „že víme, že nic nevíme.“ Protože díky tomu se máme pořád co učit. A inspiraci můžeme nacházet i tak, že část svého času věnujeme lidem či organizacím, kteří nám na oplátku nabídnou ochutnat něco nového.

Dobro-volná inspirace

Pokud chcete pomáhat tím, co umíte, ale času nemáte nazbyt, zajímat by vás mohl internetový projekt UmSemUmTam.cz. Ten nabízí možnost podpořit neziskové organizace tím, že jim během pár hodin pomůžete s konkrétním úkolem. „Burzu pomoci“ najdete i na webovém portále Budupomahat.cz, který otevírá prostor pro setkávání nabídky a poptávky po dobrovolnictví. Najdete zde mimo jiné aktuální akce a kampaně, do kterých se můžete zapojit.

A do třetice zavítejte na stránky Dobrovolnik.cz, jejichž součástí je i databáze dobrovolnických příležitostí po celé České republice.

Našli jste svou inspiraci?

Přeji vám barevné podzimní dny plné inspirace a budu se těšit na pravidelná setkávání v rubrice „Společensky prospěšný koučink“. A pokud byste se i vy chtěli podělit o to, co vás samotné inspiruje, přispět můžete i vlastním článkem v této rubrice. Tak se neváhejte ozvat.


Článek jsem vytvořila pro KoucinkPortal.cz

Záškodník v hlavě

Nejlepší přítel. Takový, který pochválí a dokáže podpořit, když se nedaří. Vždycky je vždy při ruce a přispěchá na zavolanou. Kdo by ho nechtěl mít? Co se ale stane, když nám přeroste přes hlavu? Jak jen trochu zvlčí, utrhne se ze řetězu. A stane se z něj záškodník.

Pustit si do hlavy záškodníka není nic těžkého. Plíživými kroky se přiblíží a stačí jen málo, aby se u nás usídlil. Nejdříve nám pochlebuje, podrží nás, když je potřeba. Jenže pak se začne vzpouzet a odepisuje nás na počkání. A když si na neúspěch zvykneme, stane se naším denním chlebem. A zvyk je železná košile, že?

Vezměme si třeba Karla, otce dvou odrostlých dětí. Už nějakou dobu není v práci spokojený, vlastně ani neví proč. Odejít ale úplně nechce, protože si nevěří, že by ho vlastně někde jinde mohli chtít. Manželka mu dává najevo, že ani ona není spokojená. Poslední dobou se docela hádají, tak nějak kvůli ničemu a všemu. Ani s kamarády se už skoro nevídá, není čas. Nebo chuť. A tak už si občas připadá jako vlk samotář. I když… čím dál tím častěji ho navštěvují nezvaní hosté. V jeho vlastní hlavě. A neváhají přispěchat s osobní radou. Vždycky totiž nejlíp ví, jak to všechno je.

Pojďme se s nimi seznámit blíž…

Mentalista

Mentalista je věrný kamarád. S Karlem se ochotně podělí, co si o něm ostatní myslí. A proč by taky ne, když vidí lidem do hlavy. Manželka už nad ním zlomila hůl a nebude trvat dlouho a najde si někoho jiného. I šéf si ho poslední dobou víc všímá. Že by hledal chyby, které mu pak přede všemi vytkne?

Prorok

Trumf v rukávu má spolehlivě Prorok. Dopředu už ví, co se stane. A tak ani nemá cenu, aby Karel vůbec s něčím začínal. I kdyby šel na nějaký pohovor a pozvali ho do dalšího kola, stejně by ho nakonec nevzali!

Extremista

Extremista v tom má jasno, ať si Karel klidně hodí korunou, stejně má jen jednu možnost. Buď si polepší v práci, nebo se s ním žena rozejde. Na to může vzít jed!

Paušalista

Paušalista se jako výstražné znamení objeví vždy, když se Karel začne svěřovat některému z kolegů. Už jednou zažil, jak se to nakonec obrátilo proti němu. A tak není divu, že Karel došel k závěru, že kolegům se nedá věřit.

Generál

Generál postaví všechny do latě. Rozkazy vydává na počkání. A vidí to jednoznačně – Karel se se musí chovat tak, jak se od něj očekává. Být poslušný zaměstnanec a obětavý živitel rodiny a ne, že ne.

Generál

Nálepkovač je mistr diagnostiky. Ačkoliv by si Karel mohl promluvit se šéfem a probrat možnosti se ženou, ani se o to nepokusil. Je prostě k ničemu. A takovou nálepku už mu nikdo neodpáře!

Je to ale podařená partička, že? Jak ale na tyto a jim podobné záškodníky, kteří se nám čas od času usídlí v hlavě? Možnosti jsou hned dvě. Neudělat nic a čekat na náhodu. Nebo si postavit své „osobní rádce“ do řady a každého z nich si pečlivě prohlédnout. Ne často máme příležitost vzít na sebe roli pozorovatele a poodstoupit od svých problémů o krok dál.

I Karel se nakonec rozhodl, že se pustí do své osobní inventury. A začal rovnou tím, že si „dovolil“ poprvé v životě zapochybovat a na konec svých úvah postavit pomyslný otazník:

  • „Vidí Mentalista opravdu do hlavy všech ostatních lidí a ví, co si myslí? Není to jen nabubřelý sebeklam?“
  • „Nestalo už se někdy, že by se Prorok zmýlil?“
  • „A co Extremista? Kolikrát už musel překousnout, že se něco nepokazilo tak moc, jak mohlo a nakonec to nedopadlo vůbec špatně?“
  • „A jak by se asi tvářil Generál, kdybych udělal něco jinak, než jak se ode mě očekává?“
  • „Už si Paušalista všiml, že všichni lidé nejsou stejní?“
  • „A co kdybych si strhnul všechny ty nálepky, které na mě visí? Co by pak viděli ostatní a co já sám?“

Tu nejdůležitější otázku si Karel nechal na úplný konec…

  • „Jsou moji „rádci“ skutečně těmi, kteří mi v životě pomáhají, nebo mi naopak hází klacky pod nohy a škodí, kde jen můžou?“

Kdo ví, třeba to jednou zkusí i bez nich – sám za sebe.


Článek jsem vytvořila pro KoucinkPortal.cz